J E Z E V C O V I N Y
Ranský (nejen) občasník

Jezevcovy rozhledy - archív

16.4.2008 Minulý víkend jak už je obvyklé nestál za nic, pro řádění živlů jako silný vítr a modeláři, se až na sporadické výjimky nelétalo. Zato pondělní ráno jako vymalované, „azůro“, slabý JV, jen vytrvalý silný přízemní opar signalizoval, že termika zatím „netermí“. „Fóglové“ taky jen tak posedávali na stromech a pekli na to. Nicméně modely slibovaly že by časem mohlo jít alespoň posváhnout a tak jsem si na kopci rozložil půjčené Aile a v klidu relaxoval. Klidu mi ale nebylo dopřáno na dlouho, za chvíli koukám, napravo kosmonaut, pak i nalevo kosmonaut a netvalo dlouho, připadal jsem si jak na kosmodromu. Zakuklenci jeden vedle druhého. No závodníci. Člověk ani neví, který je který. Integrálky, kukly, černé brýle, křídla mají každou chvíli jiná a když nechají doma manželky, psy a jiné trenéry, jsem vedle. Dokonce se z nich stávají takové primadony, že jak se válí hodiny na startu, tak se jim už ani nechce měnit polohu a lítají ve spacáku aby se mohli válet i při tom lítání. Ale já to chápu, při času a úsilí které věnují svým ambicím, se opravdu může stát, že se dostanou vysoko a tam je fakt zima. A když v teple a pohodlí svého fusaku usnou a nemohou nic kazit, doletí i daleko. Kdysi dávno, když byl CPP „opravdu český“, tak vítězný Malin na otázku davu reportérů „mistře jak jste to dokázal“, odpověděl, že vlastně neví protože ho za letu přepadl mikrospánek. Kdyby měl už tenkrát spacák a usnul pořádně, tak ho do dneška nenašli. Takže borci, pozor na to:). Na konec ještě taková malá záhada. Poslední dobou se rozmohla tato móda i mezi rekreačními piloty. Dlouho mi unikalo proč má někdo závodnickou výbavu a při tom mezi jeho vrcholné vykony lze většinou řadit pár minut svahování. Soukat se do kajaku a vzápětí zase ven protože přistávám, to by mě asi nebavilo. Konzultoval jsem to s kocourem a ten mi to vysvětlil. Je to kvůli mně. Když je nepoznám, nemůžu o nich psát:).

7.4.2008 Tak ačkoli se zprvu zdálo, že zima skončí brzy a abstinenčními příznaky trpící piloti začnou zahlcovat databázi CPP svými výkony, je zatím začátek „sezony“ dost rozpačitý. Jistá flustrace je patrná na některých PG chatech, kde to vypadá jak v prosinci. Také nezvykle časté „průlety rotorem“ Rané, včetně zpestření uměleckého dojmu použitím záložky, v podání mladých ambiciózních pilotů rozhodnutých letos to nám starým srabům ukázat, jsou dokladem že „Termoska“ ještě dospává. V této situaci je uspořádání tradiční „Pradelta show“ hned začátkem jara vítaným zpestřením. Organizátoři, Tomáš Adamec a LKR si v krátkém termínu poradili s organizací dobře, ty telefony bych ale platit nechtěl. Pokud teď bude někomu divné, proč má Tomáš neustále jednu ruku zvednutou, nebojte se, nechce nikoho uhodit, je to zvyk. Dokonce se organizátorům povedlo eliminovat nezávislé zpravodajství „Jezevcovin“ tím, že mne požádali o pomoc při realizaci a to jako odpovědného za bezpečnost provozu. Šli na mne šikovně, neuvědomil jsem si hned, že je to vlastně skrytý útok na mou svobodu projevu. Z titulu této funkce jsem například také musel jako první na jeřábu hodit záložku. Protože v závětří kopce nebyla naděje, na její plné „nalití“, nechal jsem se trochu rozhoupat s úmyslem hodit ji „v kyvu“. Dlouhé štíhlé rameno jeřábu mělo tendenci se rozkmitat jako rybářský prut a tyto pohyby se přenášely i do opěrných ramen , které se na měkkém terénu zarývaly. Takže tudy cesta nevedla a další adepti se museli spokojit se statickým zavěšením. Nakonec ale využití přešlo kam to nikdo nečekal, stala se z něj atrakce pro návštěvníky a na „vyhlídkové lety na jeřábu“ v PG sedačce stála po zbytek dne fronta. Petr Handrlica, majitel stavební firmy který jeřáb poskytnul postával opodál a bylo vidět že radost hlavně dětí z této atrakce jej velmi těší. Rozhodně byl „nejvíce se usmívajícím vystavovatelem“, protože počasí jako rozhodující a neovlivnitelná veličina zklamalo do té míry, že letová část se nemohla realizovat. Kdo se zůčastnil loňského ročníku kdy se naopak letová část ideálně vydařila, ví o čem je tu řeč. Z toho důvodu to na výstavní ploše vypadalo, že hlavní částí výbavy je sedačka. Později se více rozfoukalo a tak se nebe zaplnilo draky a několik křídel se předvedlo alespoň na zemi. Návštěvnost a zájem o exponáty byla i tak vysoký a vystavovatelé i další odborníci z oboru nabízeli, předváděli a radili. Prý se vedla i důležitá „politická jednání“, ale to raději „no coment“. Plánovaná soutěž v přesnosti přistání byla s ohledem na nevhodné povětrnostní podmínky zrušena a je skoro zázrak, že soutěž o nejdelší přelet nakonec měla svého vítěze. Míra Volný zvítězil výkonem 29,12 km, jako druhý skončil borec s opravdu v české oblasti nezapamatovatelným jménem, a to Jaroslav Novák, výkonem 16,62 km. Ostatní se „nechytali“.Už se mi doneslo, že existuje něco jako CPP, kam si piloti ukládají dokumentaci přeletu a tam jsem to opsal. MĚ Alzheimer jen tak nedostane. Večer pokračoval program „Otvíráním nebe", které sice oficiálně zahájil ohňostroj, „někteří“ už ale měli „otevřeno" trochu dřív. Večerní program se prý vydařil ještě více než „tradičně“ a tak snad se už začne konečně létat „vysoko a daleko“ (když to tak kvalitně otevřeli). Jo a největší „bugr“ dělala Bára a to už od pátku. A máš to!

12.2.2008 Sice začnu opět brigádou ale vydržte, bude i veselejší téma. Už na Zlatníku padly úvahy, že o týden později, tj. 2.2. se sejdeme zase na Rané a dáme se do okolí startovaček. Moc se mi do toho nechtělo, v ten den se měla konat „valná hromada“ LKR a nepochyboval jsem, že „suchaři“ budou považovat brigádu konanou v ten samý den za provokaci. Ostatně jako všechno v čem jedu. I tak „na honem“ se nás sešlo asi osum a pustili jsme se do místa pod vrcholem směrem na sever. Bylo to jedno z mála míst, kde se dalo v silném větru (JZ 13 m/sec.) vydržet. Terén se sklonem kategorie „krpál“ nám dal pořádně zabrat ale opět mohu říci, že zatím co členové „politbyra“ ve Skleníku ladili formu na VH, my udělali kus užitečné práce. Vláďa Tichý dokonce angažoval profíka s křovinořezem a doplněni antišípkovým maniakem Honzou se nedali ani zastavit. Odešli jsme tedy bez nich, vynikající zabíjačkový guláš v Ponorce je ale nakonec přilákal taky. Ke Skleníku jsme se vrátili když už byla VH v plném proudu. O jejím průběhu oficiálně informují dva dokumenty, zápis a zpráva o VH. Zápis, to je tedy fakt bída, nic konkrétního se z něj nedozvíte (a to pamatuju Svazarm), naopak „Zpráva“ se mi velmi líbila, ale vzala mi tak trochu vítr z plachet protože jsem si na ní chtěl „zgustnout“. Nicméně ačkoli jsem se přímo nezůčastnil, informace o průběhu a zásadních diskusních příspěvcích mám a mohu tedy zmíněnou zprávu doplnit. Za zajímavou považuji skutečnost, že VH dospěla v určitém stádiu k závěru, že se LKR rozpustí, Skřivan zavře web a finíto. Jeden můj nejmenovaný „příznivec z pléna“ to komentoval slovy „no jo, tak to ale dopadne tak, jak NĚKTEŘÍ chtějí". Zásadní zvrat v situaci nastal, když si vzal slovo Farár. Ve svém příspěvku zhruba uvedl, že LKR není třeba hned rozpouštět, vždyť spolků které nic nedělají je spousta. Kdybych to samé řekl já, jsem mrtvej. Ale řekl to Farár a „suchary“ jako by polil živou vodou a rázem plni optimizmu uzřeli světlé zítřky. Dokonce ho chtěli ihned volit do výboru a prožil horké chvilky, než se z toho vyzul. A tak LKR jako bájný Fénix povstal z popela................

Farár!

"Suchar" = člen LKR bez smyslu pro humor (nebo uznávající jen ten svůj).

27.1.2008 Po dvou brigádách na Rané, byl tentokrát zvolen „Zlatník“ oblíbená alternativa k Rané v případě JZ proudění. Startovačka tak pro jeden či dva vrchlíky a v případě nezdařeného startu dlouhé vymotávání ze šípků je tu ale pro mnohé poněkud „demotivující“. Jako den „D“ byla zvolena sobota 26. 1. a sešlo se nás tam asi 15, nemohu vyjmenovat všechny, některé znám jen od vidění, a tak alespoň napráším první dámu motorového paraglidingu Míšu Machartovou, Scorpiho, nemohli chybět ani Petrch a Zdenka. Zastoupení měl i klub PG Krupka a tak dál... Zásluhou sympatického německého pilota Gintera mohu označit akci jako mezinárodní. Pracovní nasazení opět už standartně vysoké, jsem zničen. Téměř celý den takhle makat a zadarmo? Bohužel museli jsme postrádat jednoho z největších pracantů, Lukáše. Ujal se neprozřetelně role hlídače aut (mužík jezdil okolo) a „tak nějak“ ho nikdo nevystřídal. Výsledek ale předčil všechna moje očekávání, startovačka na Zlatníku je teď skromně řečeno luxusní. Nakonec jsme to zhodnotili na „pobrigádním rozboru“ v „Ponorce“, museli jsme si totiš vybrat „sponzorský dar“. Tam se ukázalo, že to vlastně tak úplně zadarmo nabylo, všichni potvrdili, že mají „dobrý pocit“, což má taky svou cenu. Záleží ale na tom, jaké má kdo priority a žebříček hodnot.

14.1.2008 Zhruba po měsíci se opět konala brigáda a opět naprosto spontálně, jen na základě vzájemné domluvy po netu. Vzhledem k tomu, že se to „upeklo“ celkem nenápadně pouhé tři dny předem, byla účast deseti lidí (z toho dva psi) + slečna Barborka (nad Navigátorem dozor být musí :-), příjemným překvapením. Sice se tak trochu loudali „jak švábi na pivo“ ale v 11 hodin už se jelo naplno a bez přestávky do 16:30, takže do tmy. Rozdali jsme si to s všeobecně nenáviděným porostem na západní straně sedla. Ve snaze nebýt jen do počtu a stačit pracovnímu nasazení ostatních, jsem se tak „zhuntoval“, že ještě dnes mne neposlouchá celé tělo. „Petrch“ podtínal šípky, hlohy a trnky takovým tempem, že se to za ním nedalo stíhat odklízet a tak se pod tím dál plazil a řádil v leže. Zdenka sice prohlašuje, že Ranou ráda nemá ale teď se ukázalo, jak to ve skutečnosti je. Ve skutečnosti totiš nenávidí šípky, nesmiřitelný výraz v její tváři byl výmluvný. Čímpak to asi bude?. Ač jsem to nepředpokládal ani ve snu, to, co začal Lukáš sólově začátkem podzimu a v čem pokračovala část minulé brigády („subotnik“) a mezi svátky „muž hovořící s mraky“ známý též jako Honza „Kavka“, se podařilo dokončit. Lukáš při pohledu na tu pláň zářil jako by se mu splnil velký sen. Mezi námi, já taky. Honza Ditrt, Martin „Žlutej“, Navigátor a Anton byli v takovém „laufu“ že kdybychom je v houstnoucím šeru nevyhnali do Skleníku, tak ráno neměla Raná les...

22.12.2007 Tak nám končí další rok a zároveň správcová „Leteckého areálu Raná“, Zuzka Horáková. Navzdory věku mi to ještě trochu „pálí“, takže to první jsem tušil, to druhé ale rozhodně ne a asi málokdo. Této události a následnému vypsání výběrového řízení byla věnována velká pozornost a někteří projevili silné emoce. Kupodivu byl ale jen jeden zájemce, Tomáš Adamec, mezi „Ranskými“ známý jako „rádio“. Po tříhodinovém zasedání výběrové komise „bezkonkurenčně“ zvítězil a tak máme nového šéfa. Jako každý nový správce (já už jich zažil), má své vize (já už jich....) a tak např. mé bývalé, stávající i budoucí kurzistky pečující o děti tu naleznou dětský koutek. Někdy mi sice připadá že už tu je, tenhle ale má být opravdu bez alkoholických nápojů, takže se asi trochu změní struktura jeho abonentů. Připadám si poněkud opomenutý, o klubu důchodců ani slovo..... Aby těch změn nebylo málo, v sobotu 15.12. proběhla brigáda, na návrh některých zahraničních účastníků nazvaná „Subotnik“. Já za nic opravdu nemohu, na vině je „petrch“ a „polet“, kteří na netu tak dlouho popichovali až to nastalo. Účast přes „další okolnosti“ dobrá, jména tu vypisovat nebudu, někteří by z toho mohli mít „kárný postih“. Pracovalo se na příjezdové cestě od Hrádku a likvidovaly se šípky od „sedla“ k „mezibouli“. Nebyl jsem zdaleka jediný kdo má z výsledku dobrý pocit a tak je předběžně domluvena další brigáda, měla by proběhnout někdy „v předjaří“. Do té doby se můžete věnovat diskusím na témata jako „být či nebýt“ (v LAA) apod. Tréning na plnou zimní diskuzní sezonu nedávno proběhl úspěšně a „datovody“ jsou protažené. Takže tak. Zuzanko díky, dělala jsi to dobře, klidně bych to tu s Tebou „vydržel“ dál. Tomáši, ať se Ti daří.

Motto: diskusní příspěvek Jardy Šembery na "skyfly" 28.10.2007. „Jo jo v čechách není nikdo králem, takže souhrně řečeno lítat se dá na všem, pokud nemá člověk blbý ruce, stěžovat si není na koho, protože jsme všichni kámoši a nesluší se to, a protože jsou peníze jen oběživo tak neřešme že něco něco stojí a má to bejt jinak. Ve finále se všichní ožerem na ňákym zavírání nebe, takže vo co vlastně jde. Jsme všichní jen báječní padáčkáři, kteří mají rádi trochu marjánky a volný nebe. A propo nemohl by někdo vysvětlit tomu Mírovi Volnýmu, že pokud bude zase jako dneska buzerovat na Raný a chtít papíry od MPG tak mu asi příště rozbijem držku". Přátelé volnýho lítání z Raný, kteří milujou Šikece, Salavu a další.

12.12.2007 Jsme-li kontrolováni, jedno kde a kým, neskáčeme radostí a máme někdy i dost smíšené pocity. Na druhou stranu, není kontrola jako kontrola. Zůstaneme-li u PG, byl jsem kontrolován mnohokrát, mj. Kulichem, Václavíkem, Mirečkem, Machartovou a dalšími. Když mne kdysi dávno kontroloval Kulich, mohlo to mít pro mne nádech „buzerace“, protože tenkrát jsme se s Jardou „moc nemuseli“. Naopak když mne kontrolovala Míša Machartová, byl jsem v podstatě potěšen, že si mne taková kočka všimla:-). Docela by mne zajímalo, co by „Prezident“ vyplodil za perlu, kdyby Ranské borce kontrolovala ona. Protože jsem také „z Raný“ a mohl bych tedy být spojován s jeho projevem, bylo pro mne důležité dát jasně najevo, že mám jiný názor: „stojím za Mírou Volným“. Jasně, bez „okecávání“ a měl jsem na mysli samotnou kontrolu i její korektnost. Prezidenta znám už dlouho, neměl jsem s ním nikdy zásadní problém a po pravdě řečeno, předpokládal jsem, že až bude „fit“, dokáže se k tomu postavit jako chlap a omluví se. Trvalo mu to týden, strávený zuřivými útoky, kličkováním, a napadáním všech, kdo semnou souhasili. Zvláštní je, že se k tomu najednou hodila i nějakou dobu před tím napsaná glosa na téma RP a „další ocenění“, zveřejněná už nějakou dobu před „aférou kontrola“. Do té doby jsem zaznamenal jen kladné ohlasy a podle množství obdržených meilů je asi dosud nejůspěšnější. Normálně si beru inspiraci u takových lidí, kteří jsou schopni strávit i nějakou legraci na svůj účet, kteří se malicherně neurazí, že něco vidím jinak. A že někteří si odemne něco vytrpěli – Zdenka, Lukáš, Navigátor, a mnoho dalších (teda já jsem opravdu padouch). Ve zmíněné glose jsem z této taktiky vědomě uhnul, to přiznávám. Tušil jsem, že „trefené husy“ nejsou partnery na potřebné úrovni a budou potíže. Aniž bych něco takového napsal, tak je mi podsouváno, že jsem nestrávil svoji absenci mezi oceněnými. Mluví-li se o Ranských „nestorech“ kteří se zasloužili o příliv PG „potěru“ napadají mne okamžitě jména jako Kulich, Garboš Kadlec atd. Je jich mnoho a sebe jsem rozhodně nemyslel. Jsem jako každý chlap ješitný, takhle ale ne. Ignorace vůči těm, kteří OPRAVDU něco dokázali a zinscenování této frašky mne naštvalo. Nicméně vezmeme-li v úvahu že hodnotící komise už tradičně nevnímá situaci za hranicí jednoho metru za protější hranou stolu a to ještě jen v případě že ve výhledu nepřekážejí půllitry, neboť většinou mají hlavy „hodně nízko“, není to vlastně až tak nečekané. Rád bych ale uvedl na pravou míru ještě jednu záležitost. LKR. Prý ho mám vžaludku. Už nejsem batole a nepoživatelné nebo nebezpečné (jedovaté) věci věci nekonzumuji. Navíc tahle ryba „smrdí od hlavy“ už tak mohutně..... Ale Ranský kocour může mít jiný názor:-). Drtivé většiny členů LKR které znám, si vážím. Kdo je reprezentuje si ale zvolili sami.

19.10.2007 Tak nám skončil další ročník Ranského poháru a nastalo vyhlašování výsledků. Pokud jste nečetli reportáž o oné pozoruhodné události na glidingfly.com, učiňte tak než budete pokračovat ve čtení mé glosy. V první části, tedy vyhlášení výsledků, nic nového. V souladu s trendem předcházejících ročníků je stagnace výkonů a zase menší počet soutěžících vykompenzován většími poháry a zvýšením jejich počtu. Což s patřičným „humbukem“ vytváří dojem korunovace mistrů zeměkoule. Projevené výhrady se však v žádném případě netýkají vítězné „Tatranky“. Při svém mládí a talentu toho může mnoho dokázat. Měla by ale změnit co nejdříve letový terén, většina mladých pilotek z Rané velmi brzy vláčí místo báglu na kopec, tašky s plenami z drogerie. To je takový místní způsob jak eliminovat výskyt „ženských na bedně“. Tak mne napadá, Fialka se nám letos také velmi nadějně rozlétala :-))). A teď k tomu, co by se ve zmiňované reportáži dalo nadepsat „další ocenění“. Přiznám se, docela mne to nadzvedlo. Takový blesk z čistého nebe:-). Kdo a kdy vyhlásil kategorie a kritéria pro výběr kandidátů? Kdo je zvolil a jakým poměrem hlasů? Jako znalec místních poměrů tipuji, že to s obvyklými postupy nemá nic společného (takže se nedivím, že se nedivím). Prezident LKR se asi poněkud „seknul“ a dodal o nějaké ty poháry navíc. Teď co s tím? „Tvrdé jádro LKR“ tedy zasedlo že podumají a přišli na to. Kopli do sebe současně „krvavá záda“ a kdo se nejdříve přestal šklebit měl pohár. Zdůvodnění se už doladilo dodatečně a se zmíněnou konzumací je naprosto v souladu. Já se ale budu muset nad sebou zamyslet. Vrtá mi hlavou ono „barvité vyprávění“ na základě kterého se nám tak masově rozrůstá členská základna. Končím s praxí instruktora, už nebudu přednášet, promítat videa, vysvětlovat a pomáhat začátečníkům a ještě mít za ně zodpovědnost. Ne. Od teď mne často uvidíte ve Skleníku, jak v časných ranních hodinách sedím osamocen nad 15 pivem a vedu vulgárně schizofrenní a naštěstí dost nesrozunitelnou samomluvu. Předem se omlouvám správcové areálu, protože po nastalém návalu „paraglidingového potěru“ bude muset přistavět na Skleník další patro. Ale oceněnění je oceněnění, půjdu po něm tvrdě:-).

28.9.2007 Je krásně hnusně a tak je čas tím tady zase trochu pohnout. Uzavřu tedy anketu o psech na Rané. No u jisté části návštěvníků jsem s ní moc nebodoval. „Pejskaři“ se docela naběhali po compech s jinými IP aby výsledek zvrátili, dokonce lehce či více vyčítavě mejlovali. Musím říci k jejich cti že slušně. Pouze u jednoho to dosud nevím, jeho elaborát začínající mým nedostatkem humoru a zřejmou předpojatostí, „nedemokratičností“ mého webu, ucpanými dálnicemi, kamióny v neděli, kouřícími dětmi atd., jsem dosud nedočetl. Od té doby se budím hrůzou ze spaní, co tam ještě na mne číhá za poznání. Opačný tábor se nezabýval pokusy mne vzdělávat, v domění že jsem „jejich“ člověk psali stručně a jednoznačně. Výroky „odchytit a sežrat“ patřily k těm mírnějším. Tady spím klidně, snad rozeznají psa od jezevce. Pro jistotu se nemeju a neholím. Za nápad na tuto anketu nemůže těch několik „padáčkářských“ psů, ale okolnost, o které většina z vás ani neví (či nechce vědět). Ve všední dny je Raná pro mnho lidí z Loun ideální na venčení jejich miláčků. A není jich zrovna málo. Není divu, nic neplatí, udržované trávníky, žádná auta a dost syslů na vyhrabávání. Na jejich místě bych taky neváhal. Když mi to nedalo, a chtěl jsem nerozvážně napomenout jednoho „páníčka“, který klečel před syslí dírou a se slovy „mišička mišička“ vlastoručně hrabal, neboť měl pocit že jeho pejsek má vážnou mezeru ve vzdělání, se zlou jsem se potázal. Mám pro takové případy „tyč na pitomce“ (modří vědí), ale anketa je lepší. Snad se někteří majitelé psů zamyslí a své psí drahoušky lépe pohlídají, nebo po nich uklidí. Nebo je na to někdo upozorní, mnoho z nich netuší co může díra v povrchu cvičné louky udělat s kotníkem. Je to tedy o lidech a vzájemné slušnosti.

28.3.2007 „Naši rytíři“ vytáhli do boje s Německem a prohráli. Nijak je to asi nevyčerpalo, protože hned poté „zapařili“ jak Ranská partička na každoročním „výjezdním zasedání“ v Lokti (modří vědí:-). Docela by mne zajímalo, který „kreativec“ je autorem sloganu o „rytířích“, nebo následného „klídek a pohoda“ pro další zápas s Kyprem. To musí být hodně zlý člověk. Mě to připadlo jako „dřina a křeč“. Nicméně je to sport a v něm se někdy vítězí a někdy holt ne. Zkrátka někdy „vytočím“, někdy „vyhniju“. Mne asi nejvíc zaujala pokuta kterou ignoranti správné životosprávy dostali od fotbalového svazu. Na rozdíl od svazu PG, je ten fotbalový v balíku. No čemu se divit, když inkasuje takové pokuty. Miliónek sem, miliónek tam a penízky se sypou. Přitom „večírky“ paraglidistů na rozličných závodech by taky na „mravokárných pokutách“ musely vydělat balík. Hned by bylo kde brát na novou sondu a startovačky na Rané. Navrhuji ustanovit při svazu PG funkci „mravní komisař“ (navrhuji Andělíčka), který by navštěvoval padáčkáři oblíbené hospůdky a pokutoval piloty od klasifikace „B (sport)“ výše, za porušení životosprávy sportovce. Jako autor tohoto geniálního nápadu budu pobírat nějaká procenta a přecházím do „áček“:-).

12.3.2007 Když se loni jedna talentovaná „padáčkářka“ během svého poletování nad vrcholky Beskydských smrků stala veverkou, trošku jsem jí tu evoluční proměnu druhu záviděl. Ona sama ale v tu chvíli asi doufala v jinou přeměnu, nejspíš v orla nebo kondora:-). Na naše poměry to ale byla veverka poněkud „přerostlá“ a tak škody na lesních porostech vzniklé po jejím skotačení byly značné. Aby ji neodstřelili jako škodnou, prchala na jih, do Itálie. Nějak se ale v tom fofru nestihla zastavit a skončila v moři. V tom okamžiku „revoluce v evoluci“ zapracovala opět a z Beskydské veverky je v okamžiku Středomořská medůza. Jenže zase poněkud přerostlá a protože blokovala námořní cestu, Italské loďstvo zasáhlo a vylovilo ji. Ital, který pořád něco nemele, tak nežije. Ti co ji vylovili, nežili dlouhou chvíli. Místo slizu skytex a kevlar, nadávala a prskala v několika jazycích:-). Prohánět se v korunách stromů a v mořských hlubinách, jo to by bylo. Zkrátka jsem záviděl tak, že jsem o tom ani nepsal. Teď už nezávidím, i já jsem se změnil v jiný živočišný druh a nebýt Scorpiho, tak o tom ani nevím. Sledoval jsem nějakou chvíli diskuse na jeho téma „co zlepšit či upravit na CPP“. Velmi ochotně a operativně tam řešil připomínky barevnosti, umístění a velikosti ikonek, avlaječek atp. To mě povzbudilo a tak jsem se odvážil nanést své náměty. Šlo mi o to, že se chci přihlásit jen do CPP a „sdílet startovní listinu“ (a bohužel i výsledkovou) s Maurerem a dalšími top piloty v kategorii „World“ si nepřeji. Ještě by mi tady záviděli, až se světoví piloti nahrnou na Ranou, abych je naučil svou skvělou taktiku „Jezevcových trojůhelníčků“. Nebo mými výkony fascinovaná Ewa Wisnierska mi začne činit milostné návrhy, nebo se mnou bude přímo chtít mít děti. Dále jsem vyjádřil přání, sám svobodně rozhodnout, do jaké podkategorie v CPP se zaregistruji. Konkrétně mi šlo o „seniory“. V odpovědi na první připomínku mne Scorpi vyloženě zklamal, v jeho případě jsem zvyklý na daleko sofistikovanější vysvětlování ale nyní se omezil jen na běžný „úřední“ styl, když to přeložím, tak jsem vlastně pitomec, když si nevážím možnosti figurovat ve světové databázi výkonů. Svůj typicky vědecký přistup ale plně rozvinul v případě druhé připomínky. Dovolím si citovat: „pokud jsi zena, tak zkratka spadas pod zeny, pokud jsi dedek, tak spadas pod dedky:-)))“.Konec citátu. Hurááá už nemusím závidět, od určitého data jsem jiný druh. No ještě že to vím a nezemřu v nevědomosti. Už se těším, jak na základě Scorpiho vědeckého bádání bude CPP obohacen o další kategorie, např. „babky“ (pardon, „seniorky“), kam budou pilotky za jejich velkého nadšení automaticky zařazovány:-). Nejvíc se těším na „superdědky (senioři od 70 let?) Ale upřímně, za své hloupé připomínky se stydím a omlouvám, smažme to, zeptám se znovu a lépe: když kliknu na vlaječku, mohlo by to zahrát hymnu?

P.S. Termín „dědek“ jsem jako první použil já, Skorpi mi to jen „vrátil“ (ve vší slušnosti):-).

20.2.2007 Snažím se vyhýbat psaní o sobě, teď ale musím udělat výjimku, abych uvedl na pravou míru některé fámy a dohady. Jde o to, že že jsem byl tuto neděli viděn s mladou ženou a kočárkem. Vážení, „JE TO JINAK NEŽ TO VYPADÁ“. Jednalo se o mou dceru (což mi ti, co ji znají mohou potvrdit) a v kočárku o „prezidenta-juniora“. Prezidentský pár musel řešit nějaké nečekané záležitosti a tak mne povolal do služby. Když si ti dva pořídili „dravého psa“ Billa, svěřovali mi ho během poletování do péče. To jsem bral jako projev důvěry a téměř poctu. Nicméně po té, co se zjistilo, že Veronika čeká mimino, mi začalo vrtat hlavou, že asi nezůstane jen u psa. No a je to tady. Sice to momentálně není asi nijak akutní, protože než se Jarda naučí lépe přistávat, tak v rámci „léčení šrámů“ bude mít na potomka dost času:-). Jenže. I další moje bývalé kurzistky (Ála, Alex), jsou v očekávání radostné události s otci „padáčkáři“a tak se obávám, že je na čase „nalajnovat“ parkoviště pro kočárky a procvičit se v míchání Sunaru (nebo co dnes frčí). Tak mi dochází, zda mi i další kurzistky (vybavuje se mi asi 18 dalších jmen) něco netají. Přitom v hodinách teorie probírám problematiku únikových manévrů a vybavení a použití prvků aktivní i pasivní ochrany velmi pečlivě. Ve „frontě“ na zahájení výcviku v nové sezoně čekají další čtyři adeptky a tak v situaci, kdy se zásoba nezadaných lítačů v LKR povážlivě ztenčila, přemýšlím, jestli „nedráždím hada bosou nohou“:-).

5.2.2007 Už nějakou dobu u mne převládá pocit, že bydlím na hausbótu. Orkán a permanentní vichřice zmítající mým bydlíkem ale ukázaly, že proti mořské nemoci jsem poměrně odolný. To se může hodit, až roztají všechny ledovce. Ještě se zmíním o „Kirilovi“. Pardon, ale naprosto nevhodné jméno. Vždy bylo zvykem dávat těmto živelným pohromám ženská jména a bylo to výstižné. Mám už nějaké zkušenosti a tak vím, kdo se dokáže víc rozběsnit a udělat „přádný průvan“:-). Ale pryč z „tenkého ledu“. V sobotu (3.2.) už celkem stereotypně - „duňák a větroně“, takže klidné nedělní ráno jsem vnímal s nedůvěrou, i když předpověď dávala naději. Ale vyšlo to. Už během dopoledne se nad hřebenem ukazovalo několik vrchlíků, mezi nimi „drsoň“ Luca. Jsa ještě bez platné zákonné pojistky, vyrazil jsem alespoň plnit „zpravodajskou povinnost“. V sedle i ve vzduchu lidí jak o pouti, létalo se ale podél celého kopce, tak se vešli většinou v pohodě. Rád činím dobré skutky a tak pomáhat ostatním, materálně (baterie atp.) i psychicky mi nebylo cizí . Zvláště Navigátor, poněkud rozechvělý před zalétnutím svého brusu, opraveného po podzimním „Kozákování“ (modří vědí), mi velmi děkoval za uklidňující slova. Po mém vysvětlení, „že se může akorát zabít“, startoval tak uvolněně, ža ani nepřibrzdil a machroval na půlce vrchlíku. Také Tatranka mé povzbuzování ocenila, citovat ji ale raději nebudu:-). Kolem poledne spustila termika, slabší ale pohodová, např. JiTi se dostal do osmi set nad start a polítal přes dvě hodiny. Nebyl zdaleka jediný, kolem 13. hodiny se po okolním obzoru pohybovalo na tuhle roční dobu množství padáků, rogal a větroňů. Všeobecnou pohodu naštěstí umravňoval „bodyguard“ našeho (Ranského) prezidenta, který obětavě bránil (vlastními zuby) startovat všem, kdo by chtěli ve vzduchu překážet jeho chlebodárci. Uplatňuje to dokonce i proti mně a to jsem mu v minulosti nosil buřty!!!!! Prezident sice oficiálně tvrdí, že za jeho přehnanou služební horlivost nemůže, já ale vím své. Koukám mu do dvorka a mohu potvrdit, že ho na to speciálně cvičí:-).

<15.12.2006> Po zemi lezou velké chlupaté housenky, ve stráni nad „motokrosem“ kvete několik trsů „Ivanových vousů“, je 14 stupňů (nad nulou), jasno a 15. prosince. To tu dlouho nebylo a protože zimu moc „nemusím“, vyhovuje mi to. Co tu také dlouho nebylo, je perfektní stav provozních ploch na Rané. To, jak jsou vysekány a vyčištěny přistávačky kolem kopce, si zaslouží ocenění. Bohužel, lid „padáčkářský“, jak je zřejmé z debat na netu, raději kritizuje, než by něco nebo někoho pochválil. No já vím, nemám tak úplně pravdu, pravidelně se pějí ódy na „baštu, papáníčko, pivínko“ a kulinářské schopnosti Ivetky a Zuzky. To je také důležité, pilot, který má mžitky před očima z hladu a dehydratace, by byl nebezpečný nejen sám sobě. To, co tak nechává lhostejné Ranské piloty, začalo být velmi atraktivní pto Lounskou mládež, která sem začala jezdit hrát golf. Nejdřív se tu objevili někdy před měsícem dva kluci s holemi, dnes jich tu bylo už devět. Mě už to přiznám se, dřív taky napadlo, dokonce mi jedna „asi bývalá kamarádka“, slíbila nějaké starší nevyužité hole. Jenže to nějak nedopadlo, zřejmě jí to doma zakázali:-). Ale co, je o mně všeobecně známo, že jsem družný, kamarádský a sympatický, takže kluci z Loun mi jistě nějakou půjčí:-).

<30.11.2006> Od okamžiku, kdy jsem začal zkoušet novou kameru pro příští sezonu, nebylo na co koukat. Až na minulou sobotu, ta se vydařila a myslím, že to na fotkách bylo vidět. Tak jsem si řekl, že když je sucho, a celkem teplo, provětrám plachtu a zároveň budu za mediální hvězdu. Nakonec jsme s Antonem, Zuzkou a Bzirou poseděli, dali si pohodovou vyhnívku a přistáli s pocitem, že jsme dělali co se dalo, zklamal vítr. Pohodu mi kalilo jen přistání na mé „znesvědcené zahrádce“ (doufám, že už suché). O co jde? Včera jsem nachytal jednoho „mladého inspektora“, jak si plete moji zahrádku se záchodem. Moje nevole se projevila přesně v okamžiku, kdy uprostřed mnou pečlivě udržované plochy popustil svá tělesná stavidla. Třímajíc svůj nástroj, s přiblble blaženým výrazem úlevy, začínal ladným obloukem kropit místo, kde obvykle balím křídlo. To rychle skončilo a jeho výraz, když začalo moje sólo, přišel o označení blažený. Stručně – dokončil to jinde, a po startu z kopce lítal jen rovně, aby přistál co nejdál od místa svého poklesku. Minimálně dvakrát balil u silnice, tak v polovině vzdálenosti k benzínce. Nevím, co řekl ostatním, přistávali tam také, včetně PetraCH., ten asi nemá čisté svědomí ohledně kocoura. Měli štěstí, že Franta Salava měl dobrou náladu a jezdil obětavě pro ně. Až se jich budete ptát, budou tvrdit, že porovnávali klouzavost křídel. Je na vás, zda tomu uvěříte, ale i kdyby, na dosažené vzdálenosti mám určitě podíl:-)

<27.11.2006> Tak Skřivan nastoupil do nového zaměstnání a v Ranské oblasti zavládlo zděšení, zvláště po informaci, že z důvodu jeho náročnosti (odborné i časové) se nebude moci pravidelně zůčastňovat všech akcí Ranských patriotů. Investigativně jsem vyrazil mezi jeho věrné, abych zjistil, zda za tohoto „velkého moderátora“ přichází v úvahu nějaký náhradní kandidát. Dotazovaní přiznali, že nikoliv. Naštěstí nic se nejí tak horké, Vlastík se už rozkoukal a informoval, že nás tu nenechá na holičkách a na ty opravdu důležité akce se dostaví, neboť rozpis směn je tomu nakloněn. Jo a také má i v práci přístup na net, tak si dávejte pozor, co kde píšete:-)

<13.11.2006> DňJK - „duní jako kráva“. Dvořkova zkratka pro jednu z typicky neletových ( z hlediska PG) situací, mi přijde na mysl v těchto dnech až příliš často. Silný vítr, někdy i s deštěm, je teď na programu téměř denně. Velmi si to užívají větroně, někdy i rogala. Ranský kocour zmizel, asi moc mluvil, takže mám podezření že byl unesen do Itálie. Nebo to přehnal s alkoholem na některé z „oslav“ ve Skleníku. Ono slavit víken co víkend, to by porazilo i vola. Tyto akce teď neprobíhají jmenovitě k jednotlivým oslavencům, bere se to „šmahem“, teď to byli „Štíři“ a budou následovat „Střelci a Kozorozi“. Odhaduji, že vývoj spěje k „permanentní“ oslavě 12 měsíčků, nebo kompletního zvěrokruhu. Z toho plyne, že nástupce kocoura můža být jedině snad slon. Mohl by nám taky nosit bágly. A taky ho jen tak neunesou do Itálie:-).

<23.10.2006> Po příjemném a nezvykle dlouhém období „babího léta“ dorazilo dnes období „dušičkové“, s typickými nostalgicky pošmournými dny. Marná sláva, sezona u nás končí. Po „Maškarádě“, a vyhlášení „Ranského poháru“ zbývá ještě 4. 11. „Zavírání nebe“ a na Rané nastane klid (hlavně noční). Spolu s vlaštovkami se na jih odstěhovala i „1. liga akademiků“, konkrétně Zdenka a Petr, na rozdíl od těch vlaštovek nemají ale v úmyslu se na jaře stěhovat zpátky. Ranský kocour mi nabonzoval, že Zdenka si tajně nadloubala několik šípkových keříků, protože si nebyla jista, zda v Itálii rostou v patřičném počtu a kvalitě. Jak jim oběma, tak keříkům přeji, aby se jim tam skvěle dařilo:-).

<25.09.2006> Sobotní už 3. a tedy tradiční „slet masek a drakiáda“ otevírá období „babího léta“, ve kterém už tak akutně nehrozí, že budeme uchopeni termikou a odneseni na přelet. Pravda, jsou mezi námi tací, co tyhle situace vyhledávají a ještě nepochopili že slovní spojení „stabilní zvrstvení“ musí brát v předpovědi počasí vážně. První takový výrazný a typický den tohoto období nastal už někdy před dvěma týdny, tuším to byla sobota. Bylo to docela zábavné pozorovat i piloty zvučných jmen, jak se znovu a znovu vrhají z vrcholu Rané a bojují v „nuličkách“ zarputile až do okamžiku, než se jim zapráší pod botami. Bylo je pak možno pozorovat, jak vyplétají svého miláčka ze slunečnic, nebo běhají s „květákem“ po krajině a hledají mezi šípky cestu ke kopci. Zřejmě končí i populace motýlů, protože ztepilý a opálený ornitolog sledovaný upřenými zraky pilotek již neběhá po kopci a neoznačuje lapené krasavce fixem. Já osobně se ale těším, až odtud vypadnou ovce. Jejich pravidelné návštěvy kolem 4. hodiny ráno, se sborovým bečením a „permanentním vyměšováním“, sice v posledeních dnech ustaly, ale jeden nikdy neví. Mezi námi, podobné průvodní jevy mají někdy i „společenské“ akce ve Skleníku:-). Pokud jde o zmiňovanou „maškarádu“, můžete si o ní přečíst na fying.cz a jistě i „Skřivan“ poreferuje na glidingfly.com

<29.08.2006> Těch několik dnů minulého týdne a víkend by se dalo popsat jednoduše tak, že „mezi prvními vyběhl na kopec s padákem nad hlavou Chromec, odstartoval, vytočil a odletěl, tím létání skončilo“. Pravda, hlavně v průběhu týdne je to lehce zjednodušené, zalétali si i Bzira, Lukáš a Anton, ten jak je jeho zvykem to na netu náležitě publikoval. Zvláštní taktiku uplatnil Marcel, pod záminkou pokusu o přelet do RP skončil dvakrát v jednom dni v nedalekých Kozlech. Po druhém odletu se hodiny nehlásil, což vyvolalo paniku u dalších favoritů, ale pak se ukázalo, že tam hrál fotbal. Tedy to je jeho verze, možná tam má nějakou babu. Vsobotu opět stejný scénář, Petr mizí v dáli a Zdenka se Scorpim se ho pokoušeli pronásledovat. Scorpi si to v začínajícím dešti nakonec rozmyslel, Zdenka si ze vzduchu všimla obzvláště zarostlého místa a rozhodla se svoji stále vzrůstající lásku k Rané naplnit brigádnickým činem. Pilkou, kterou za tím účelem vozí stále v sedačce, vymýtila hustý hlohový porost na úctyhodné ploše. Jak sama řekla, bojuje tak za záchranu jednoho (doslova) vzácného motýla. Šla na to chytře, aby na ni nepršelo rozvěsila nad sebou obětavě vrchlík. Veškeré další dění ukončila bouřka. V neděli moji kurzíci, kterým dělalo stále ještě problémy běžet s padákem ze svahu, potkali šoumena (hádejte koho), který pelášil s vrchlíkem nad hlavou proti nim, do kopce. Zůstali skoprněle stát a zírali za ním, jak vyběhl na „malou bouli“, odstartoval a posléze odletěl. Chytili se ho ještě Ondra Palkovský a Lukáš. Ten ale někde nad Oblíkem poněkud přehnal reakci na fronštal a vyrobil několik dalších figur. Než se té akrobacie nabažil, byli ti dva pryč. Po vydatném dešti se už nic podstatného nedělo a jak tak sleduji předpověď, pár dní ani nebude.

<21.08.2006> Když jsme v pátek 18. 8. mudrovali se Skřivanem nad předpovědními modely, nesdílel jsem jeho optimizmus ohledně totálního obratu ve vývoji počasí. Šlo o to, že „dunělo a přeháňkovalo“, což se mělo během noci totálně změnit v ideální letový den. Na neděli modely předpokládaly opět prudké zhoršení – silný vítr a bouřky na frontě. Kupodivu to ale vyšlo a tak v sobotu již od rána jsem mohl házet z kopce svého kurzíka a „talenty“, které jsem dostal na povel. Ti měli za úkol trefovat cíl a pokusit se o přelet. Nakonec se to třem z nich v čele s Tatrankou povedlo, ta „dala“ 31 km. Její záznam letu na CPP doporučuji k nahlédnutí, 4 hodiny ve vzduchu, 122 km celkem a to s bolestí v uchu. Raná se stává líhní úspěšných pilotek. Pikaču vyklepla favority na lize v Krkonoších, Tatranka byla vyhodnocena jako nejlepší na soustředění talentů na Rané a Zdenka Kuntová vede CPP v ženách. Na tvrzení, že kdo se naučí termiku na Rané, tomu pak jde všude, něco určitě je. Dařilo se i Karlovi, Tomášovi a Navigátorovi. Ten se stává „černým koněm“ RP, 36 km v čisté termice bez výraznější podpory větru je slušný výkon. Večer opět proti mému očekávání přišel naprosto dokonalý „pasátek“, posledního talenta jsem z něj musel vyhnat těsně před západem slunce, den uzavírala Fialka, která se stále nemohla nabažit a sedala jako poslední. Pro úplnost, neděle také vyšla podle předpovědi, takže „neletovo“.

<18.08.2006> Po dvacetidenní nepřítomnosti jsem se včera kolem 11 dopoledne vracel zpátky na Ranou a hned mi bylo jasné, že je vše při starém. Oranžovo-bílý „merkuráč“ (známá firma) si užíval v čisté termice a pletoval po okolní krajině, zatímco hejno ostatních „vyhnívalo“ pod kopec. Přišlo mito to jako den „babího léta“, vlastně není to až tak mimo mísu, podzim bohužel není tak daleko. Teprve odpoledne kolem čtrnácté hodiny naskákaly ty správné květáčky a podmínky se zlepšily natolik, že nastaly přeletové manévry. Karel dal něco kolem padesátky k Děčínu, ostatní nevím, ale navečer když jsem už dávno proháněl učedníky po motokrosu, se vrátil nad kopec výše zmiňovaný „merkuráč“ a ještě dlouho „prudil“ mezi Oblíkem a Ranou. Z plánovaného podvečerního létání „talentů“ a žáků z kopce nakonec sešlo, vítr se stočil „po kose“ a zesílil. Takže v souhrnu zajímavý den, i když možná jen pro mne, protože jsem se sem těšil. Slibovaný článek o tom, co obnášely moje „hrátky s čertem“ bude trochu později, na klávesnici notbooku jsem si musel zvykat, i záda nechtěly dlouho akceptovat jakoukoli polohu pro psaní.

<16.07.2006> V sobotu 15.7. mělo být podle „předpovědi pro sportovní létání“ na serveru CHMI stabilní zvrstvení a tudíš bez termické konvekce. Hlava mi to nebrala – po přechodu studené fronty a při severním proudění? Moje pochybnosti ale byly nakonec oprávněné, už před devátou naskákaly řady kumulů, radost pohledět. Potíž byla s větrem, SV je na Rané ten nejméně vhodný. To zase nechtěly akceptovat postavičky běhající s „květáky“ z jedné strany hřebene na druhou a řešící dilema, na které jim to poklape méně. Po téměř dvou hodinách marného snažení se jeden z mravenečků, ve kterém jsem poznával svého oblíbence, stával ve své snaze stále urputnější a stále častěji se ocital na závětrné straně svahu, kde se opakovaně drápal s květákem vzhůru. Při tom asi dost psychicky trpěl při pozorování modelů nad „motokrosem“. Nakonec to nevydržel, odstartoval z úbočí do rotoru stylem „po uchu“ a obloukem přes lom k modelům. Nekoukalo se mi na to moc dobře, možná i silou mé vůle rozdováděný vrchlík nezradil a pilot dorazil k modelům, vytočil a odletěl. Tedy zas tak originální to nebylo, za ty roky jsem podobných manévrů viděl několik. Piloti téměř vždy také odletěli na přelet, často ale vrtulníkem. Pod pilota „bez bázně a hany“ odstartoval tentokrát už bezpečněji z hřebene „Kaja“ a i když jeho ustřeďování se mi jevilo jako dost zmatené, také vytočil základnu. Třetím dobrodruhem který následoval příkladu kolegů byl (to byste neuhádli), Luca. Hned jak s ním zacvičila závětrná termika se ale dostavil dosud někde se flákající pud sebezáchovy a Luca volil ústup do bezpečí na pevnou zem. Neděle pak měla už jen jedinou „hvězdu“, předchozím úctyhodným přeletem namlsaného „Kaju“. Davy přihlížejících sledovaly jeho asi 7 minutový let, přičemž bylo všem jasné, že „moc chce“. Skřivanovi, který mu přispěchal do roští pomoci se vyprostit, sděloval, „no co bojoval jsem“. Supi paparazziové byli na místě....

<14.07.2006> Není to tak dávno, co jsem tu citoval jistou pilotku, která se o „Svatém kopci Raná“ vajadřovala s určitým despektem. Protože je ještě mladá a schopná převýchovy, spolu s „Petrem Ch“ jsme pro její dobro výchovně zapracovali a zde je její další prohlášení, jistě uznáte, že diametrálně odlišné od předchozího: „Ale Vase Blahorodi (tím myslí mne, Jezevce) - ja ze mam neco proti rane? Naopak ja chci tenhle skvost zachovat i pro budouci pokoleni v co nejlepsim stavu a tak se snazim ji vystavovat co nejmene erozi zpusobenou oslapavanim, vlacenim a lezenim, ktere na ni nekteri bezohledni jedinci provozuji. Take jim to vycitam a rozmlouvam, ale nedaji si rict. Ja osobne jsem si Ranou s jejimy sipky a malebnymi vyhledy na mosteckou hnedouhelnou panev a kominy v poceradech zamilovala okamzite. A vzdy me potesi, kdyz se muzu podivat do nejakeho keriku, ktery jsem do te doby jeste nenavstivila :)... „

<12.07.2006> Déšť, který v noci trochu zpříjemnil klima po dlouho trvajících úmorných vedrech, mne trochu probral z otupělosti a snad budu schopen stručně shrnout události dní minulých. „Petra Ch“ poslední dobou nepouštějí k volantu a proto musí létat jinde. Spravedlnost ale existuje a tak si „antiraňáci“ v jeho klubu hrají v Beskydech na veverky („modří už vědí“). Pochlapili se místní borci Vladimír a Navigátor, kteří bodovali do RP. Než samotný výkon, je podstatnější radost kterou z toho mají, Navigátor o tom i zdařile napsal na glidingfly.com. Jinak je ale pohled do průběžného pořadí neveselý. Až ti co o tom rozhodují (momentálně netuším kdo to je), zjistí že existuje „GPS“ (dokonce i v mobilech), možná se zůčastní i piloti, co se nebojí odletět. Také se tu mohutně filmovalo pro televizní seriál „Letiště“, což využila „Fialka“ k obléhání početného filmového štábu a hlavně režiséra ve snaze urvat roli. Na její přímou otázku „rejžo dáš mi roli?“ sice dostala odpověď, bude ale lépe, když se jí na ni zeptáte sami...

<03.07.2006> Mám starost o „Farára“. Tento v posledních letech distingovaný a seriózní, dá se říci že stále ještě mladý muž, nám začal trénovat na dosažení postu plnoprávného člena tvrdého Ranského „jádra“. Jeho trenéři Mirek, Petr a Zuzka odvádějí v tomto směru dobrou práci. Včera se Farár vyklubal ze svého příbytku sice už během dopoledne, nicméně průvodní znaky jeho kondice naznačovaly, že to bylo asi předčasné. To se trenérský tým rozhodl doladit hned ten den večer. Je už téměř poledne a jejich svěřenec jim dělá čest, ještě ho nikdo neviděl. A proč mám starost? Farárovo: „tááák poslouchejte, pionýýýýři“, kterým zahajoval své kázání ke kurzíkům pro mne vždy znamenalo několik hodin volna. Nerad bych, aby se na tom něco měnilo....

<28.06.2006> „hmmm...Rana za variablu pri >30C...stoupaky trhajci se daleko pred kopcem, sucha klouzajci trava a drolici se svahy po kterejch se skrabou zoufalci v perovkach s kvetakem v ruce. A to vse za pouhych 50kc vstupneho- po tom se mi stejskalo cely jaro...Jak je mi lito ze zitra nemuzu :-).“ Doufám, že autorka výše uvedeného citátu se na mne nebude zlobit, že jsem si dovolil jej použít. Přesto, že mi (a nejen mně), nastavila zrcadlo, chechtám se tomu už dva dni. Je to vlastně docela dobrá definice a přestože tuto dobrou pilotku osobně neznám, dovolím si tipnout na „matfyz“, nebo někde blízko. Také z toho plyne poučení pro všechny kdo „chatují, diskutují, vzkazníkují, kecálkují“ a vím já co ještě, ...přítel naslouchá:-).

<25.06.2006> Je parné nedělní pozdní odpoledne a moje kurzistka Olinka se tváří sveřepě nad zkušebním testem. Po několikahodinovém školení z teorie, kterým její výcvik končí si jdu pro „jedno malé“. Z dálky vidím, že u skleníku pod altánkem je plno, je mi však divné to nezvyklé hrobové ticho. Přesto, že největší „decibelomeni“ jsou přítomni v plném počtu, obvyklý huronský řehot doprovázející pronesení jakékoli pitomosti se nekoná. Moje ironická poznámka na nezvyklost panující atmosféry vyprovokovala jen několik kalně nenávistných pohledů. Bylo jim zle. Slavení téměř do rána a několikahodinová konference pod žhavými paprsky na vrcholu kopce (na obvyklé téma), to je totálně zrušilo. Nebudu zapírat, mám z toho radost, svítá mi naděje, že po třech hlučných nocích (písková rally, Lounští feťáci a oslava), bude dnes klid a vyspím se....

<19.06.2006> Poslední týden byl ve znamení přírodních pohrom, tedy bouřek, které opakovaně smetly z povrchu zemského můj „altánek“ a vpádů ovčího stáda na moji „zahrádku“ a to též opakovaně a pravidelně v pět hodin ráno. Měly smůlu, byl jsem ve střehu a mé „okrasné keříky“ zatím přežily. Nicméně jejich první nájezd nebyl z mé strany řešen příliš dobře takticky, neboť jsem je odehnal směrem ke kempu kde nocoval „Skřivan“. Stádo ženoucí se přes jeho stan iniciovalo Skřivanův ústup ke skleníku kde hledal ochranu u Ivetky. Ochrany se mu dostalo a já si tak říkám, škoda že mne to taky nenapadlo, čert vem keříky... O dění na Rané jinak nemám moc přehled, jsem vykořisťován kapitalisty od „Mistralu“ a prakticky deně trápím kurzíky na navijáku a lítám tandemy na leťišti v P.T. Tuto neděli jsem si to opravdu užil, 12 tandemů za odpoledne je docela šichta. Při pohledu na foto jak připínám pasažérku do sedačky jsem si uvědomil, že v poklekání před ženami mám už také vysoké skóre....

<04.06.2006> Poměrně delší období nepříznivého počasí mi nedává mnoho inspirace, nicméně předpověď na dny příští už vypadá nadějně. Pro mne osobně bylo událostí minulého týdne vyjádření „Scorpyona“, který v jedné diskuzi použil slovo „nevím“. Udělal mi tím velkou radost. Snad mi promine, ale moje poťouchlá dušička nemohla tu „nahrávku na smeč“ nevyužít:-). Tím se dostávám k „Akademikům“, jejich „tvrdé jádro“ nám tu řádilo v pátek 2. 6. Na startu i po něm to sice nebylo jednoduché (S – SV vítr 7 – 9 m/sec.), trpělivě čekali až přišel ten „správný a jediný stoupák“ dne. Tím myslím jediný reálně použitelný, hned na to se rozduněl SV a bylo „vymalováno“. „PetrCh“ 126, „Scorpyon“ 68 km. Pokud tápete, kdo je Scorpyon, nuže nikdo jiný, než legendární „Scorpi“, novopečený majitel novučkého YONa. Hned jak si ho přivezl domů, tak mu ustlal ve své posteli (sám nám to nafotil). Jak jsem je tak sledoval, docela si rozumí :-).

<24.05.2006> Protože poslední „letové“ počasí se konalo v pondělí 15. 5., byla dnešní předpověď rajskou hudbou pro absťákem sužované piloty. Nebudu nikoho napínat, řady cumulů táhnoucích se někam až za SV obzor tuto předpověď bezezbytku potvrzovaly, jen ten „vítr postupně slábnoucí do VRB“ slibovaný CHMI i madam Zárybnickou a spol. dováděl naopak s intenzitou stále větší. Čtyři hodiny jsem seděl v kombinéze na slunci a doufal. Marně. Ještě že bylo na co se dívat, na přistávačce probíhaly závody koho to odvleče nejdál a dosahovalo se skutečně pozoruhodných výkonů a to i opakovaně. Zdatně si v této disciplíně vedla i Ranská vládkyně, nicméně foto jak mizí v nedůstojné pozici se všemi kočetinami nahoře v dáli, nemohu zveřejnit, protože to by se mi taky mohlo zdražit pivo. Takže všichni kdo jste trpěli někde v civilizaci pohledem na oblohu a s tlakem kolem žaludku čekáte na stránkách CPP kdo vás dnes převálcoval, můžete být v klidu, na Rané nikdo.

<11.05.2006> Král trojůhelníků Karel Vrbenský ukázal, že záfuky po větru jsou pro něj „brnkačka“. Stáhnul jsem si jeho tracklog a pustil jako animaci v SeeYou. Maximální rychlost nad Německem 98 km/hod., bez kroužení i 60 km, precizní navigace (LKP atd.). Zírám co se dá dokázat, závodníci na Straníku to moc nerozdýchali a pocit, že jsou ve správnou dobu na špatném místě léčili na „párty“. Nejlépe tuto událost nese „Navigátor“, který lehce pochvalně odtušil - „dost dobrý“.Já osobně měním odbornost, vyhlásím Ranskou ligu v kuličkách. A koupím si houpací křeslo.

<09.05.2006> První májový den byl na něktrých webech označen jako „svátek práce“, no já jsem asi trochu romantik, dáván přednost Máchově formulaci - „máj, lásky čas“. Ale také všeho s mírou. Když se se mnou chtěl Luka v 50 metrech opakovaně objímat, důrazně jsem ho odmítl. Luko, ono by to stejně neklapalo, moc dobře jsem viděl, jak se při tom díváš po Zdence. Což se nakonec potvrdilo, naháněl jsi ji téměř 40 km. Gratuluju. Hned následující den opět výborné podmínky, ale na kopci téměř nikdo, podle předpovědi se tu měla rozpadat fronta, ale nějak nedorazila. Naopak středa 3.5. dost zklamala, moc se nedařilo ani elitním pilotům, kteří přijeli v hojném počtu. Ve čtvrtek se dostavil pln tréninkového odhodlání jeden z účastníků Ranského poháru (Skřivane neboj, nebudu Tě jmenovat:-) a svým pobytem do neděle vlastně vymezil dny které pro silný vítr nebyly pro normální a zdravým rozumem disponující jedince k použití. Ti ostatní to občas skoušeli, ti „co na to měli“ dokonce i spáchali nějaké přelety, byli i tací, co skončili za kopcem a iniciovali tak záchranné akce (Jezevče neboj, nebudu tě jmenovat:-(). O co méně vydařeně se na Rané jeví začátek května po stránce letových dní, o to vydařenější je bilance společenského života. Finanční (nejen) toky ve Skleníku jsou příslibem stability Ranské vládkyně, která tak může odvádě nemalé nájemné „místnímu mocnému „.

<26.04.2006> Včera, tedy v úterý jsem cestou na kopec nespěchal, fotil si kytičky a sednul si na betonové zbytky základů nad sedlem. Po chřipce mi přece jen chybí forma. Mohlo být tak něco po jedenácté, když se kolem mne přehnali „akademici“ v čele s Petrem Chromcem. Vrhli soucitný pohled na staříka předstírajícího pozorování dosud neviděných horizontů a klusali dále. Vysupěl jsem tedy za nimi, položil bágl na svoje oblíbené místěčko severně od vrcholu a vytáhl foťák, že zvěčním nějakého motýlka či jinou havěť. Padáčkáře fotí přece kdejaký trouba. No nešlo to, když jsem jednoho nepozorného motýla „naštymoval“ do záběru, musel jsem prchnout, aby se mi „PetrCh“. neproběhl po zádech. Byl ho plný kopec. Asi na potřetí ustředil, vytočil, asi hodinu prudil kolem kopce a pak si obletěl trojůhelník přes sto bodů. Bavilo ho to 3 a 3/4 hodiny. Zuzko, neměli by někteří platit i za letové hodiny? Další borec, bohužel nevím kdo, se snažil zachraňovat nad vilkami a soudě podle stínu pod ním, chodil při tom starostovi téměř postřeše. Snad „místní mocný“ nebyl doma, mohlo by ho napadnou zřídit LKP na svým obydlím a radnicí. Lukáš odstartoval jen v triku a kraťasech, což jak mohu sám potvrdit, funguje spolehlivě. Byl vysoko a byl tam dlouho, dobře mu tak. Poctil nás svou přítomností i „Prezident“ a pokud mohu soudit, polétal místně spolu s hejnem ostatních také k plné spokojenosti.

<05.04.2006> Svahy Rané mají stále ještě barvu suché loňské trávy, ale na mnoha místech se objevila žlutá a fialová barva jarních květin a to znamená, že se zimou je konečně „ámen“. Nesmíte se ale podívat na http://pg.zlaticka.com/CERNA150406/ . V galerii z Černé hory od Štěpánky je sněhu fůra. Po mnoha neletových dnech se vydařila sobota, ač to vypadalo, že nasunující se tlustá deka vysoké oblačnosti veškerou termickou aktivitu udusí. To se kupodivu nestalo, naopak postupně naskákaly i cumuly, jen měly v tom zastínění nesympatickou tmavou barvu. Nakonec se létalo téměř „masově“ i několik přeletů se spáchalo, co vím tak do 20 km. V zesilujícím JV větru se svahovalo až do pozdního odpoledne, k večeru už to bylo pro rogala. Jedno se nám předvedlo s modrou dýmovnicí. Čím však sobota 15.4.2006 vstoupila do dějin Rané, je zřízení přístupového bodu WiFi. Připojení k internetu je volně dostupné, bez placení. Realizační tým ve složení Skřivan, Zuzka a Petr, to dokázal zorganizovat a uskutečnit za necelý týden. Už mne nemohli poslouchat, že přes mobil ta webkamera „neleze“. Také se nám valně hromadil LKR a otvíralo nebe, já tam nebyl, nejedl a nepil, takže info naleznete pravděpodobně na glidingfly.com . Neděle a pondělí – jak to napsat slušně, no zase jsme nemuseli lítat.

<10.04.2006> Vrátím se až k pátku, který byl asi nejzajímavější z posledních dnů. Poměrně dost lidí na kopci, málokomu se ale podařilo v poměrně náročných podmínkách uspět. JZ vítr „po kose“ dělal ze startu a uchycení v termice nejistou loterii. Ta měla své výherce, i neůspěšné. Bohužel i do té míry, že musela přiletět „Barča“. Všechny piloty „PG“ by mělo přinutit k zamyšlení prohlášení jejího pilota, který se o inteligenci výše zmíněných vyslovil se značným despektem. Nestalo se mu prý poprvé, že po příletu na místo zásahu nemohl přistát, protože se tam povalovaly vrchlíky. Někteří jejich majitelé, po té co jim to došlo, se na ně vrhli v domění, že když je zalehnou, je problém vyřešen. 26 metrů plochy vystavených proudu vzduchu o síle několika tun.... Pokud na tom kopci někdy vykrvácím, protože nějaký moula nenechá přistát záchranáře, budu ho chodit strašit. Sobota se projevila podobně a protože „akademici“ pokračovali v objevování Zlatníku, odvážilo se do náročných podmínek jen málo pilotů. O to srdnatěji se vrhli do likvidace jídla a pití při večerním slavení. Neděle už byla jednoznačně neletová, i když mi trvalo dvě hodiny vysedávání na západní straně, než jsem tomu uvěřil. Teď je pondělí a prší a pršet má i nadále. HURÁ NEMUSÍME LÍTAT!

<05.04.2006> Dostal jsem od Míši mail a vyřizuji: "takže se tam všichni na tej Ranej mějte fajnově, samozřejmě všechny pozdravuj,to je úplně jasný, jmenovitě: Bohouše, Zuzku, Karla Otta, Vikiho, Álu Fialku, Čuka a Geka, Česťu, Garboše, Milana Eibla, Vladimíra Iljiče, no prostě všechny, ty ostatní taky! „ P.S. Taky psala, že mne hledala v zoologický, tak jsem trochu v rozpacích, jak to myslela?

<02.04.2006> Bech, pozor, začínám SOBOTOU! Tak tedy sobota začala doslova „aprílově“, informací na vzkazníku od Zuzky, že první padák vytáčí a odlétá, a že je třeba si pospíšit s ohledem na předpoklad, že vítr bude během dne sílit. Nedošlo mi datum a tak jsem vystřelil z nory a mohl jsem si hlavu ukroutit. Být jediný naivka se mi nechtělo a tak se na vzkazníku objevila informace v podobném duchu i odemne. Jestli někdo naletěl, tak to zbaběle nepřiznal, jediná ověřená oběť naší deziformační kampaně je Navigátor. Vypustil i obvyklou občerstvovací zastávku ve Skleníku a přihnal se na západní stranu kopce rovnou z kurzu. Nevím, kde tam všude rajtoval a hledal, ale když v nedělních brzkých ranních hodinách odjel z parkoviště, zůstala po něm hromada bláta. Mimochodem už tam po něm v minulosti zůtalo ledacos... Navigátore, proč stále parkuješ u mé nory? Jo a lítání? Ovzduší se zdálo pro nás starší pány poněkud příliš větrné a tudíš nezdravé, takže jsem to nějak nesledoval. „PatraCh“ jsem zahlédl až vysoko nad Oblíkem a říkal si „dobře mu tak“. Bech pozor, je tu NEDĚLE!. Pro ni celkem sedí známé rčení „miláčku, to není tak, jak to vypadá“(pro tu neděli). Tím míním to, že ze země se poletující vrchlíky zdály poněkud rozdováděné, a to některé piloty odrazovalo. Ve skutečnosti svahůvka na kose, počkání na bublinku, potočení a návrat na kosu, ideální na rozlétání po zimě. Termické podmínky velmi dobré, odletělo několik pilotů, z Ranské party Karel(božský), Milan Eibl a pozóóór, Fialka (má u mě vroubek - v jednom stoupáku mě vyškolila).

<23.3.2006> Tak dnes se vydařil den a kdo přijel, nelitoval. Tedy alespoň o nikom nevím. První kumuly naskákaly už před desátou, což byl hezký pohled, horší už to bylo s větrem, který držel směr od SV, čili „po kose“. Termické poryvy z nasluněné stráně ale na krátké okamžiky stáčely jeho směr od východu a to umožňovalo starty a uchycení v termice. Později odpoledne už V – JV převládal až do západu slunce. Křídla v termice ale měla stále výrazný snos k jihu, Anton si udělal výlet do Žatce, pokud se nemýlím, letos první přelet z Rané.

<19.3.2006> Podmračená sobota se slabým, převážně severovýchodním větrem, nechala většinu pilotů v klidu a tak provoz zachraňoval jen Maskáč, slovutný ředitel Ranského poháru, který v podvečer obětavě zblatouchoval, aby zkontroloval způsobilost terénu pro s velkými nadějemi očekávanou neděli. Důležitou morální podporu mu při tom poskytovali ze Skleníku další piloti a pilotky vedení Vladimírem. Šéfův úspěch po té slavili až do ranních hodin, prý i na místech Skleníku velmi vzdálených. Ranský kocour ale naopak tvrdí, že ředitel šel na kopec hlavně vymáhat startovné Ranského poháru, neb měl dojem, „že tu někde někdo musí být.“ Nedělní ráno bylo zdánlivě klidné a ani na „vzkazníku“ nebylo mnoho známek života. Nakonec ale dorazilo lidí poměrně dost. Ještě sehráli takovou tu malou komedii, jako že „mám čas,“ není kam spěchat“, „Dáme si zatím čaj“, ale nakonec postupně „měkli“ a trousili se na kopec. Někteří i vícekrát, se stejným výsledkem. Určitě ale schválně, neboť dávali najevo velké uspokojení. Králem dne a hodným titulu „Mistr“ se stal Marcel, který v dokonalém souladu se svým novým křídlem (určitě je přeplachtovanej), jako jediný parádně termicky polétal, spolu s rogalistou – také mistrem, Vyhnalíkem. Marceli, máme z toho pěkně opálené ksichty, no ale jen počkej zajíci. Něco se zadařilo i Antonovi a Karlovi (prý božskému tvrdí Ála). No ale hlavně že jsme se viděli, pokecali a naslibovali jak to letos..... Bohužel poklidnou a přátelskou atmosféru ve skleníku při „poletovém rozboru“ narušil vážný incident, neboť Martin, řečený „Baloun“ nejprve slovně a pak i fyzicky napadl mého kolegu a spolupracovníka, Ranského kocoura. Ten teď přemýšlí, jak mu to vrátí. To já teď spíš dumám nad tím, jak vydržíme s Marcelem.

<16.3.2006> Čtvrtek, až na pár pejskařů nikde nikdo a přitom by se i dalo posváhnout. Pravda, východní větřík měl taktak 5m/sec. a odpoledne slábnul až téměř do klidu a kolem 17 hodiny už tak „trojka po kose“ Chvilkami se objevilo sluníčko, takže příjemný den. Jen Ranský kocour je nějak rozmrzelý, ve skleníku se masivně gruntuje a tak má chudák po klidu. No až provede jarní invazi „tvrdé místní jádro“, po expedici do země Galské jistě ještě více zocelené a stmelené, bude si muset rychle zvyknou a (já taky:-).

14.3.2006> Už nějaký ten rok mne stále častěji napadalo, že aktuální záběr webové kamery by byl ideálním doplňkem FUNGUJÍCÍ meteosondy. Tuto zimu, jsa značně rozladěn jejími rozmary, „debkami“ a zřejmě tedy ve "slabé chvilce", jsem usoudil že doba nazrála a věc je reálná (relativně). Stávající provedení je zatím "zkouška na nečisto", ve stylu "co nejvíc muziky za co nejmíň peněz". Začínám s jednou kamerou v režimu pravidelného snímkování v intervalu asi 15 minut. Moje velmi neskromná vize je taková, že by mělo být několik kamer (dostatečně kvalitních), s alespoň jednou "on-line". Záleží hlavně na ohlasu mezi vámi - piloty, modeláři a dalšími návštěvníky Ranského kopce (pokud jde o mne, mohu se podívat z okna :-). Také to může být ošidné v situaci, kdy vás může přes kameru vidět manželka jak si poletujete, zatímco máte okopávat brambory. Ale klid, taková kvalita obrazu zatím nehrozí. Použitá kamera je provizorním řešením, na vylepšení se pracuje.

jezevcoviny11@centrum.cz                                                 

Stránkosprávce